Jak jsem byl nemocný

11. září 2015 v 10:01 | Pracující manžel
Celý život si zakládám na zdravém životním stylu. Piju zásadně jen kvalitní 12 stupňové pivo, do hospody běhám a nezdráhám se objednat si dvojitou porci pepřové omáčky ke kvalitnímu steaku. Zeleninu mám nejradši na fotkách a čokoládu s kravičkami jím jen obden. Výsledkem je dokonalé zdravíčko podpořené asymetrickou postavou, takže když spadnu, jednoduše se překulím a znovu postavím na nohy.

Jednoho dne ale došlo i na mě. Neumím si to sám vysvětlit, ale když jsem si rumburaka při ranním močení málem utrhl zimnicí, která se mnou třepala, začal jsem považovat situaci za nutnou jí řešit. Prášky doma nevedeme od té doby, co jsem se vsadil, že mi kombinace osmi brufenů a dvou redbullů nic neudělá. Ten den jsem objevil perpetum mobile, ale bohužel ho snědl permoník v ložnici.

V obchodě ráno v 4:30 kupodivu taktéž nikdo nebyl, proto mi nezbylo, než se zachumlat pod peřinou a očekávat brzký konec. Kdybych mohl napsat závěť, tak bych na tom pracoval, ale papír s tužkou byly nedostupně daleko na nočním stolku vedle mě. I když je pravda, co bych asi komu odkázal. Bydlíme v podnájmu, auto jezdí jen když ho slušně poprosím a na bankovním účtu jsou spíše cifry za znaménkem mínus.

Rezignovaně jsem ležel a koukal do stropu na pavouka, který solidárně splétal oprátku. Po tvářích mi stékaly krůpěje potu. Před očima mi prolétal celý život

-1 minuta : Nějaká sprostá ruka mě vytahuje z krásné teplé jeskyně. Asi budu řvát. Řvu.
0,01 - 6let : Paráda, mohl jsem jen kadit, jíst, pít, hrát si, malovat po stěnách a řvát.
8 let : První pusa ve škole. Bohužel od školníkova psa, 6 stehů na rtu a bylo po problému. Řval jsem.
10 let : Poprvé v kině na Princezna se Mlejna. Od té doby se u tohoto filmu pravidelně počůrávám a řvu.
13 let: Vykouřená první cigareta, první zvracení s cigarety, doma nářez a řev.
15 let: Slavnostní ukončení základní docházky, příchod domů a prezentace vysvědčení, otec řve.
16 - 20 let : Boj s větrnými mlýny a řev učitelek. Maturita takzvaně OFFROAD… 4x4.
20 - 27 let : Tříleté studium na vysoké škole pro titul BC, po státnicích řev hymny v parku a noc na záchytce.
27 let : Svatba, chlapi se opíjeli, ženské řvaly štěstím.
28 let : Narození dítěte, poté už jen neustálý řev…

Nakonec jsem usnul a ráno jsem byl vyslán k obvodní doktorce. Diagnóza byla zdrcující. Lehké nachlazení, teplota 37,2 stupně a rýmečka. Prý mám ležet 2 dny v posteli. Když vytáhla injekci, tak jsem se v rychlosti uzdravil a cestou domů tančil kozáčka

A od té doby jsem nebyl ani jednou nemocný…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bludickka bludickka | E-mail | Web | 11. září 2015 v 18:41 | Reagovat

Právě se taky kurýruju s rýmičkou v posteli.. tak mám maximální pochopení :) Toho řevu v tvém životě bylo víc než dost, tak se ani nedivím, že tě to jednou skolilo :)

2 Pracující manžel Pracující manžel | Web | 14. září 2015 v 8:51 | Reagovat

Já fakt od té doby nebyl nemocný. Nepočítám operaci slepáku, ale myslím takové ty virózky apod...:D
Snad to vydrží :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama